Játra a alkohol

Konzumace alkoholu provází lidstvo od nepaměti a setkáváme se s ní již u pradávných kultur. Neblahé působení nadměrného množství alkoholu na lidské tělo je také známo již velmi dlouho. Vztah mezi alkoholem a jaterním postižením byl podle dochovaných pramenů s určitostí popsán nejpozději v 16. století. Přesto spotřeba alkoholu stále stoupá a alkoholismus je vedle kouření nejčastější formou závislosti v lidské populaci.

Játra jsou hlavním detoxikačním orgánem v lidském těle, také odbourávání alkoholu probíhá v rozhodující míře v játrech. Alkohol je zde oxidován na acetaldehyd. Je spalován konstantní rychlostí 0,l g čistého alkoholu na 1 kg tělesné hmotnosti za 1 hodinu. Průměrný 70 kg vážící muž je tedy schopen odbourat 7 g alkoholu za hodinu. Hladina alkoholu v krvi klesá rychlostí 0,1-0,2 promile za hodinu. Vstřebávání alkoholu je mnohem rychlejší než jeho odbourávání, proto může být lehce dosaženo jedovatých či dokonce smrtelných koncentrací. Působením alkoholu dochází v játrech k řadě změn. Jedná se např. o poruchy látkové přeměny tuků, cukrů a kyseliny močové. Následně dochází ke zvýšenému ukládání tuků v játrech a poškozování jaterních buněk.

Počáteční stádium poškození jater alkoholem je tzv. steatóza, česky ztučnění jater. V jaterních buňkách se hromadí tukové kapénky a játra jsou celkově zvětšena. Porucha jejich činnosti se může projevit i mírným zvýšením jaterních testů. Toto stádium postižení je plně vratné, přestane-li postižený konzumovat alkoholické nápoje.

Těžším typem poškození je alkoholická hepatitida. Zde podobně jako u hepatitidy virové dochází ke zvýšenému odumírání buněk poškozených alkoholem, což se projeví zvýšením jaterních testů, žlutým zbarvením kůže v důsledku zvýšení hladiny bilirubinu v krevním séru a celkovými příznaky jaterního onemocnění. Toto onemocnění může mít i velmi dramatický průběh. Uzdravení je možné za předpokladu pacientovy naprosté abstinence. Játra se obvykle vyhojí, ale jako trvalý následek většinou zůstane v játrech větší množství vaziva, pak mluvíme o tzv. jaterní fibróze. Prognóza je příznivá při dodržení abstinence alkoholu.

Dalším stupněm je tzv. ztvrdnutí jater, odborně nazývané jaterní cirhóza. Jde v podstatě o přeměnu funkční jaterní tkáně na nefunkční vazivo v důsledku zvýšeného odumírání jaterních buněk. Celý proces se dá velmi zjednodušeně připodobnit ke vzniku jizvy. Pokud se poraníme na kůži, rána se zahojí, ale místo elastické kůže vznikne v místě poranění vazivová jizva. Vazivo sice překryje defekt, ale nikdy nebude mít vlastnosti zdravé kůže. Ve zdravých játrech dochází neustále k obměně buněk, odumírající jsou nahrazovány novými. Pokud počet odumírajících buněk přesáhne přirozenou regenerační schopnost jater, a to se může při toxickém postižení jater stát, jsou odumírající buňky nahrazovány jenom vazivem. To sice vyplní prostor, ale není schopno zastávat funkce zdravých jaterních buněk. Výsledkem jsou tvrdá, svraštělá, nefunkční a následně selhávající játra. Organismus bez jater být nemůže a jaterní selhání končí většinou smrtí.

Takto působí alkohol na původně zdravou jaterní buňku. K postižení dochází, je-li alkohol podáván ve větším množství a po určitou dobu. Tolerance alkoholu je u každého jedince jiná, proto nelze spolehlivě určit bezpečnou denní dávku ani dobu, po kterou může být alkohol bez následků konzumován.

Jak již bylo řečeno, alkohol je schopen poškodit i původně zcela zdravou jaterní buňku. Jeho účinky na játra postižená chorobou jsou ještě zhoubnější. Negativní vliv jaterního onemocnění (např. virové hepatitidy) a toxické působení alkoholu se navzájem zesilují. Je prokázáno, že vznik jaterní cirhózy u pacientů s chronickou virovou hepatitidou typu B a C je značně urychlen, pokud tito pacienti i přes své onemocnění nadále konzumují alkohol, byť v malých dávkách. Abstinence alkoholu je proto klíčovým momentem a je nezbytná jak v průběhu akutní fáze virové hepatitidy, tak i během rekonvalescence. Nedoporučí-li váš ošetřující lékař jinak, je vhodné vůbec nepít alkohol po dobu l2ti měsíců od začátku nemoci, nebo minimálně 6 měsíců od normalizace jaterních testů.

Zdroj: Co je virová hepatitida? - Laura Krekulová, Vratislav Řehák - Nakladatelství Triton
Kniha obsahuje 115 receptů vhodných pro dietu po virové hepatitidě.
http://www.doktorka.cz/run/redsys/drogy/r-art.asp?id=339

Kocovina

Většina z nás to již někdy zažila - bolest hlavy, sucho v puse, žaludeční nevolnost a celkový třes.Někdy se oslava zvrhne a jedna sklenička se promění v trochu více skleniček. Jindy stačí pouze jedna, dvě a stejně se následky dostaví. Říkáme, že nám ten alkohol vůbec nesedl. Existuje několik způsobů, jak se proti nepříjemnostem rána preventivně pojistit.

1. Nikdy nepijte na lačno. Například dva krajíčky celozrnného chleba pomohou vázat alkohol.

2. Aby jste předešli dehydrataci, kterou alkohol způsobuje, vypijte alespoň půl litru čisté vody bez bublinek před ulehnutím do postele. Další dvě sklenice filtrované vody si dejte ráno po probuzení. Do vody můžete přidat čerstvě vymačkaný citron.

3. Nepijte kávu. Kofein dále prohlubuje dehydrataci organismu.

4. Před plánovanou oslavou nebo alespoň před spánkem užijte 2-3 gramy vitamínu C společně s kvalitním B komplexem. Ráno příjem vitamínů zopakujte.

5. Dobrá snídaně pomůže navázat zbytky alkoholu v krvi a doplní krevní cukr, který alkohol zničil.

6. Známý lék na kocovinu - rozpuštěný šumivý acylpyrin - může prohloubit žaludeční nevolnost a v některých případech způsobit krvácení žaludeční sliznice.

7. Kocovinu často zhoršují látky zvané kongenery, které vznikají fermentací. Nalezneme je především v červeném víně, brandy a v ležáku. Na jejich "vychytání" se doporučuje před uložením k spánku spolykat několik tablet živočišného uhlí. Též si pamatujte, že kocovina bude horší, pokud budete zároveň s pitím alkoholu i kouřit.

8. Ti, kteří uznávají léčbu homeopatií, mohou vyzkoušet Nux vomica, aconite, sulfur či lachesis. Užívá se potence 12C-30C až každých pět minut v průběhu první hodiny a pak jedenkrát každou hodinu až do odeznění symptomů.

9. Během "dne poté" se doporučuje pít mátový, kopřivový, heřmánkový čaj či čaj z řebříčku pro uklidnění jater a žlučníku. Med rozpuštěný v čaji či teplé vodě může pomoci doplnit ztrátu krevního cukru.

10. Velmi účinnou může být ranní sprcha. Začněte s teplou vodou, pak na 1-2 minuty studenou. Celý cyklus zopakujte 2-3 krát. Rozproudí vám to krev a " probudí" váš mozek.

11. Tělesná aktivita jako 20 min. aerobiku či rychlá chůze na čerstvém vzduchu pomohou okysličit krev a zahnat kocovinu. U těžších stavů je však lepší zůstav v teple a v klidu v posteli.
http://www.doktorka.cz/run/redsys/drogy/r-art.asp?id=237

Slovníček podle "Sveta Piva"

CIP

Jedná se o anglickou zkratku Clean In Place. CIP je souborem několika nádob, kde jsou uchovávány mycí a sanitační roztoky. Ty se pak používají k mytí potrubních systémů, nádob tak, že mycí roztok je (pokud není výrazně znečištěn) vracen zpět a používán opakovaně.


CKT

CKT jsou cylindro-konické tanky. Používají se při moderním způsobu kvašení. Výhody oproti klasické technologii jsou především v možnosti vyšší automatizace, zkrácení celého procesu kvašení, lepší regulace. Jedná o o velkokapacitní nádoby, které vevelkých pivovarech dosahují objemů až stovek krychlových metrů.


degustace

Odborně nazývané též senzorické hodnocení. Jedná se o stanovení chuťových vlastností hotového piva (ale též i meziproduktů). Degustace má přesně stanovená pravidla, podle kterých jsou jednotlivé potravinářské výrobky hodnoceny.


dekokce

Jeden ze způsobů rmutování piva. Jedná se o tradiční českou technologii, kdy část díla (roztoku sladového šrotu) je přečerpána do vedlejší nádoby a tam je tato část, nyní již nazvývaná rmut ohřívána a nakonec povařena nezávisle na zbylé části díla.Technologie pak rozlišuje dekokci na jedno, dvou a tří rmutovou.


chmelovar

Chmelovar probíhá v mladinové pánvi. Jedná se o intenzivní vaření sladiny s chmelem. Čas přídavku, množství a odrůda chmele závisí na typu vyráběného piva.


chmelový cíz

Malá nádoba, sloužící k odstranění chmele v mladiny po ukončeném chmelovaru. Jeho použití je pouze při vaření piva s naturálními chmelovými hlávkami. V současné době se již nepoužívá.


infuze

Postup rmutování používaný spíše v zahraničí. Celý objem díla je ohříván společně. Nedochází k povaření díla.


kopačka

Kopačka je zařízení, které slouží pro rozhrnování mláta při scezování a jeho vyhrnovaní pro skončení scezovacího procesu. Jedná se o dvou až osmi ramenné kolo, které je opatřeno noži a vyhrnovacími lopatkami.


křemelina

Jedná se o rozemleté schránky pravěkých rozsivek. Jejich předností je velký povrch a slouží jako pomocný materiál při filtraci piva, kdy ve vnitřních kanálcích křemeliny se usadí kaly vzniklé při kvašení a zbylé kvasničné buňky, a vše je odfiltrováno na filtru


louhová várka

U varen, které nejsou vybaveny systémem CIP se čištění nádob provádí louhovou várkou. V první varní nádobě (obvykle vystěrací kádi) se připraví 1 - 3 % roztok louhu, který pak projde všemi nádobami a celým potrubním systémem jako skutečná várka.


mladina

Mladina je základním meziproduktem při výrobě piva. Jedná se o ochmelenou sladinu, která je výstupním produktem při vaření piva. Mladina postupuje s varny na hlavní kvašení, kde po přídavku kvasnic jsou cukerné látky přetvářeny kvasinkami na alkohola oxid uhličitý.


mladinová pánev

Nádoba ve které probíhá vaření sladiny se chmelem. Výsledným produktem je mladina.


mláto

Zbytky zrn sladu, které jsou odděleny ve scezovací kádi. V mlátě zůstávají zbytky extraktu a některé další výživné látky a bývá používáno ke krmení (především skotu nebo ryb)


odstřel kvasnic

Odstřel kvasnic je technologická operace při které jsou po ukončeném kvašení ze spodní části CKT odpouštěny (odstřeleny) kvasnice. I když název napovídá na velmi intenzivní proces jedná se o velmi pozvolné odpouštění.


pasterace

Pasterace piva je tepelné ošetření piva. Tím je pivo chráněno proti infekci, která by v krátké době způsobila zkažení piva. Technologicky se rozděluje pasterace na průtokovou (je pasterováno pivo před nalitím do lahví), dále tunelovou (pivo jepasterováno až po stočení do lahví spolu s obalem) nebo moderní "studenou" což je vlastně ultrafiltrace.


pivovarské kvasnice

Speciální kmeny kvasnic, které přeměňují cukerné látky v mladině na alkohol a oxid uhličitý. Pivovarských kmenů kvasnic existuje velké množství. Používaný kvasničný kmen má pak zásadní význam pro chuť hotového piva.


přetlačné tanky

Nádoby, které slouží pro uchovávání přefiltrovaného piva. Většinou se jedná o velkoobjemové nádoby, ve kterých je pivo uchováváno při nízké teplotě (asi 1 °C) po minimální dobu. Technologicky se přetlačné tanky nachází mezi filtrací a stáčírnou.


rmut

Rmut je část vystírky, která se z vystírací kádě přečerpává do rmutovací pánve. Jedná se asi o 1/3 objemu.


rmutovací diagram

Teplotní a časový režim přípravy mladiny. Směs sladového šrotu s vodou (rmut) je postupně ohřívána a při některých, z hlediska enzymatického působení důležitých, teplotách jsou zařazeny prodlevy. Rmutovací diagram zajišťuje charakter vyráběného piva


rmutovací pánev

Nádoba, která slouží pro ohřev a var rmutů. Tato nádoba se využívá pouze při dekokční technologii.


rmutování

Proces, který následuje ihned po vystírání. Směs sladového šrotu a vody se za neustálého míchání ohřívá. Při ohřevu jsou zařazovány časové prodlevy, ve kterých je optimální působení sladových enzymů. Tím je určován základní chuťový charaktervyráběného piva.


šrotování

První proces při výrobě piva. Slad je na dvou až šestiválcových šrotovnících rozšrotován tak, aby došlo k obnažení vnitřní části zrna, ale zároveň aby obalová část zrna (pluchy) zůstala zachována a mohla být použita při scezování.


scezovací káď

Nádoba ve které probíhá scezování. Je opatřena dvojitým (horním perforovaným dnem, které slouží jako pro zadržení obalových částí zrna (pluch), které pak spolupomáhají při filtraci.


scezovací kohout

V dřívějších dobách sloužil scezovací kohout pro regulaci scezování sladiny na varně. Podle zkušeností vařiče byl otvírán a zavírán. Tím byla regulována nejen rychlost scezování, ale především čirost, a další parametry, které pak ovlivňují výslednouchuť piva. Dnes je scezování regulováno čerpadlem, a informace pro řízení čerpadla jsou získávány z různých čidel (tlakové čidlo, zákaloměr, průtokoměr atd).


scezování

Proces při výrobě mladiny, kdy rmut (hustá směs rozšrotovaného sladu a vody) je ve filtrační kádi rozdělena na mláto a čirý roztok (sladinu).


sladina

První meziprodukt při výrobě piva. Jedná se o sladký neochmelený roztok cukerných, bílkovinných a dalších látek, který vznikne scezováním díla.


spilka

Spilka je prostor kde při klasické technologii probíhá hlavní kvašení. Jedná se o klimatizovaný prostor, kde je udržována sterilita prostředí.


stáčení

Proces při kterém se pivo v pivovaru rozlévá z přetlačných tanků do lahví, sudů, případně plechovek.


stáčení

Stáčením se rozumí plnění hotového piva do obalů. To mohou být jak sudy, tak i láhve nebo plechovky.


varna

Jedná se o část provozu kde dochází k vaření piva. Na varně jsou umístěny dvě až čtyři nádoby (u kombinovaných varen více).


vařič

Pracovník na varně, který řídí a kontroluje proces přípravy mladiny (vaření).


vystírací káď

Nádoba ve které dochází je směšování sladového šrotu s vodou. V případě, že je možnost ohřevu, tak se tato nádoba nazývá vystírací pánev, případně rmuto-vystírací pánev.


vystírání

Proces na počátku vaření piva. Prakticky se jedná o smísení sladového šrotu s vodou při určité teplotě.
http://www.svetpiva.cz/glossary.php