Pivo, pivečko pěnivé, pivečko zlaté...

Pivo v praci je povinnost

2005-08-16T03:08:00.000+02:00

25 kveten 2005
200 delniku z pivovaru Harboe v Kodani zacalo stavkovat pote co reditelstvi rozhodlo o stahnuti piva z menu jidelny a zavedlo zakaz piti alkoholu na uzemi pivovaru.
Delnici porad budou mit pravo na 6 lahvi Harboe-Pilsner denne, ale musi je konzumovat mimo pracovni dobu. Nastvani delnici tvrdi, ze zakaz je utokem na jejich osobni svobodu a v ramci protestu zahajili stavku.

Pivni vtipy

2005-08-16T03:03:00.000+02:00

Podle poslednich pruzkumu pivo ma hodne zenskych hormonu.
Tim se vysvetlilo proc:
-po par pivech ridime mnohem hure
-po osmi pivech se smejeme kazde hovadine
-po dvanacti pivech curame v sede

V pivu je malo vitaminu, proto ho musime hodne pit.

V hospode
"Vrchni na to pivo cekam uz dve hodiny"
"To je v poradku, zavirame az rano"

Boj proti alkoholismu - Čínská šalvěj

2005-04-12T08:42:00.000+02:00

Italští vědci zjistili, že čínská odrůda šalvěje má zajímavé vlastnosti, které by bylo možné využít při léčení alkoholismu".

"Jsme připraveni zahájit klinické pokusy na lidech," řekl profesor Giancarlo Colombo z Neurologického ústavu v Cagliari. Zároveň ale zdůraznil, že "nejprve je třeba získat zelenou pro toxikologické testy, což si může vyžádat několik měsíců".

Colombův tým pracuje na ověřování vlastností čínské byliny Salvia Miltiorrhiza už deset let a jako pokusná zvířata používá laboratorní krysy. Vědci dopěli ke zjištění, že u těchto zvířat je sklon ke konzumaci alkoholu výrazně menší, pokud je jim podáván výtažek ze sušených kořenů čínské šalvěje.

Tuto rostlinu běžně využívá nejen čínská kuchyně, ale i tamější tradiční lidová medicína.

Podle studie, jíž Colombův tým zpracoval, šalvěj "zpomaluje u krys, které předtím nebyly vystaveny vlivu alkoholu, získání návyku na alkohol". Vědci také zjistili, že podávání výtažků ze šalvěje omezuje u krys chuť na alkohol a po delším abstinenčním období potlačuje touhu po zvyšování množství konzumovaného alkoholu.

Šalvěj tak například může pomoci nemocným osobám ve snaze skoncovat s pitím alkoholu. Umožní jim také, aby si třeba vychutnaly skleničku vína, aniž by pocítily potřebu vypít celou láhev, ujišťuje profesor Colombo.
http://www.doktorka.cz/run/redsys/drogy/r-art.asp?id=2724

Šťávy pro regeneraci (alkoholikova) organismu

2005-04-08T13:27:00.000+02:00

Nadměrná konzumace alkoholu může způsobit selhání jater, poruchy slinivky břišní, demenci, poškození srdečního svalu a dalších tkání. Existuje několik zeleninových šťáv, které mohou pomoci ozdravit tyto orgány. Je však nutno pořídit si kvalitní odšťavňovač a pravidelně kupovat větší množství zeleniny pro přípravu čerstvých šťáv.

Šťáva ze zahradní řepy obsahuje organické minerální soli, které obnovují buněčné tkáně, jež byly dlouhodobou konzumací alkoholu vážně poškozeny.Řepnou šťávu je vhodno naředit lahodnou mrkvovou šťávou či šťávou z listové zeleniny. Řepná šťáva je nejvíce posilující nápoj pro oslabená játra.

Zeleninový koktejl, namíchaný ve stejném poměru ze šťávy ze zelených fazolových lusků a šťávy z rajčat, může také ozdravit játra poškozená dlouhodobou konzumací alkoholu. Pro přípravu šťávy ze zelených lusků používáme celé lusky i se stopkami. Do mixeru či odšťavňovače přidáme malé množství vody.

Čerstvá zelná šťáva je vynikajícím prostředkem jak pro alkoholiky tak i pro lidi, kteří mají problémy s játry nebo žaludečními či dvanácterníkovými vředy. Tato šťáva napomůže překonat i kocovinu. K přípravě můžete použít zelí červené i bílé. Z poloviny středně velké hlávky připravíte jeden šálek šťávy. Při pravidelné konzumaci je dobré jídelníček doplnit řasou chaluhou bublinatou, která dodává organismu jód. Častá konzumace zelí může v organismu totiž snížit zásoby jódu, které jsou důležité pro správnou funkci štítné žlázy.
http://www.doktorka.cz/run/redsys/vyziva/r-art.asp?id=254

Játra a alkohol

2005-03-31T12:13:00.000+02:00

Konzumace alkoholu provází lidstvo od nepaměti a setkáváme se s ní již u pradávných kultur. Neblahé působení nadměrného množství alkoholu na lidské tělo je také známo již velmi dlouho. Vztah mezi alkoholem a jaterním postižením byl podle dochovaných pramenů s určitostí popsán nejpozději v 16. století. Přesto spotřeba alkoholu stále stoupá a alkoholismus je vedle kouření nejčastější formou závislosti v lidské populaci.

Játra jsou hlavním detoxikačním orgánem v lidském těle, také odbourávání alkoholu probíhá v rozhodující míře v játrech. Alkohol je zde oxidován na acetaldehyd. Je spalován konstantní rychlostí 0,l g čistého alkoholu na 1 kg tělesné hmotnosti za 1 hodinu. Průměrný 70 kg vážící muž je tedy schopen odbourat 7 g alkoholu za hodinu. Hladina alkoholu v krvi klesá rychlostí 0,1-0,2 promile za hodinu. Vstřebávání alkoholu je mnohem rychlejší než jeho odbourávání, proto může být lehce dosaženo jedovatých či dokonce smrtelných koncentrací. Působením alkoholu dochází v játrech k řadě změn. Jedná se např. o poruchy látkové přeměny tuků, cukrů a kyseliny močové. Následně dochází ke zvýšenému ukládání tuků v játrech a poškozování jaterních buněk.

Počáteční stádium poškození jater alkoholem je tzv. steatóza, česky ztučnění jater. V jaterních buňkách se hromadí tukové kapénky a játra jsou celkově zvětšena. Porucha jejich činnosti se může projevit i mírným zvýšením jaterních testů. Toto stádium postižení je plně vratné, přestane-li postižený konzumovat alkoholické nápoje.

Těžším typem poškození je alkoholická hepatitida. Zde podobně jako u hepatitidy virové dochází ke zvýšenému odumírání buněk poškozených alkoholem, což se projeví zvýšením jaterních testů, žlutým zbarvením kůže v důsledku zvýšení hladiny bilirubinu v krevním séru a celkovými příznaky jaterního onemocnění. Toto onemocnění může mít i velmi dramatický průběh. Uzdravení je možné za předpokladu pacientovy naprosté abstinence. Játra se obvykle vyhojí, ale jako trvalý následek většinou zůstane v játrech větší množství vaziva, pak mluvíme o tzv. jaterní fibróze. Prognóza je příznivá při dodržení abstinence alkoholu.

Dalším stupněm je tzv. ztvrdnutí jater, odborně nazývané jaterní cirhóza. Jde v podstatě o přeměnu funkční jaterní tkáně na nefunkční vazivo v důsledku zvýšeného odumírání jaterních buněk. Celý proces se dá velmi zjednodušeně připodobnit ke vzniku jizvy. Pokud se poraníme na kůži, rána se zahojí, ale místo elastické kůže vznikne v místě poranění vazivová jizva. Vazivo sice překryje defekt, ale nikdy nebude mít vlastnosti zdravé kůže. Ve zdravých játrech dochází neustále k obměně buněk, odumírající jsou nahrazovány novými. Pokud počet odumírajících buněk přesáhne přirozenou regenerační schopnost jater, a to se může při toxickém postižení jater stát, jsou odumírající buňky nahrazovány jenom vazivem. To sice vyplní prostor, ale není schopno zastávat funkce zdravých jaterních buněk. Výsledkem jsou tvrdá, svraštělá, nefunkční a následně selhávající játra. Organismus bez jater být nemůže a jaterní selhání končí většinou smrtí.

Takto působí alkohol na původně zdravou jaterní buňku. K postižení dochází, je-li alkohol podáván ve větším množství a po určitou dobu. Tolerance alkoholu je u každého jedince jiná, proto nelze spolehlivě určit bezpečnou denní dávku ani dobu, po kterou může být alkohol bez následků konzumován.

Jak již bylo řečeno, alkohol je schopen poškodit i původně zcela zdravou jaterní buňku. Jeho účinky na játra postižená chorobou jsou ještě zhoubnější. Negativní vliv jaterního onemocnění (např. virové hepatitidy) a toxické působení alkoholu se navzájem zesilují. Je prokázáno, že vznik jaterní cirhózy u pacientů s chronickou virovou hepatitidou typu B a C je značně urychlen, pokud tito pacienti i přes své onemocnění nadále konzumují alkohol, byť v malých dávkách. Abstinence alkoholu je proto klíčovým momentem a je nezbytná jak v průběhu akutní fáze virové hepatitidy, tak i během rekonvalescence. Nedoporučí-li váš ošetřující lékař jinak, je vhodné vůbec nepít alkohol po dobu l2ti měsíců od začátku nemoci, nebo minimálně 6 měsíců od normalizace jaterních testů.

Zdroj: Co je virová hepatitida? - Laura Krekulová, Vratislav Řehák - Nakladatelství Triton
Kniha obsahuje 115 receptů vhodných pro dietu po virové hepatitidě.
http://www.doktorka.cz/run/redsys/drogy/r-art.asp?id=339

Kocovina

2005-03-24T09:28:00.000+01:00

Většina z nás to již někdy zažila - bolest hlavy, sucho v puse, žaludeční nevolnost a celkový třes.Někdy se oslava zvrhne a jedna sklenička se promění v trochu více skleniček. Jindy stačí pouze jedna, dvě a stejně se následky dostaví. Říkáme, že nám ten alkohol vůbec nesedl. Existuje několik způsobů, jak se proti nepříjemnostem rána preventivně pojistit.

1. Nikdy nepijte na lačno. Například dva krajíčky celozrnného chleba pomohou vázat alkohol.

2. Aby jste předešli dehydrataci, kterou alkohol způsobuje, vypijte alespoň půl litru čisté vody bez bublinek před ulehnutím do postele. Další dvě sklenice filtrované vody si dejte ráno po probuzení. Do vody můžete přidat čerstvě vymačkaný citron.

3. Nepijte kávu. Kofein dále prohlubuje dehydrataci organismu.

4. Před plánovanou oslavou nebo alespoň před spánkem užijte 2-3 gramy vitamínu C společně s kvalitním B komplexem. Ráno příjem vitamínů zopakujte.

5. Dobrá snídaně pomůže navázat zbytky alkoholu v krvi a doplní krevní cukr, který alkohol zničil.

6. Známý lék na kocovinu - rozpuštěný šumivý acylpyrin - může prohloubit žaludeční nevolnost a v některých případech způsobit krvácení žaludeční sliznice.

7. Kocovinu často zhoršují látky zvané kongenery, které vznikají fermentací. Nalezneme je především v červeném víně, brandy a v ležáku. Na jejich "vychytání" se doporučuje před uložením k spánku spolykat několik tablet živočišného uhlí. Též si pamatujte, že kocovina bude horší, pokud budete zároveň s pitím alkoholu i kouřit.

8. Ti, kteří uznávají léčbu homeopatií, mohou vyzkoušet Nux vomica, aconite, sulfur či lachesis. Užívá se potence 12C-30C až každých pět minut v průběhu první hodiny a pak jedenkrát každou hodinu až do odeznění symptomů.

9. Během "dne poté" se doporučuje pít mátový, kopřivový, heřmánkový čaj či čaj z řebříčku pro uklidnění jater a žlučníku. Med rozpuštěný v čaji či teplé vodě může pomoci doplnit ztrátu krevního cukru.

10. Velmi účinnou může být ranní sprcha. Začněte s teplou vodou, pak na 1-2 minuty studenou. Celý cyklus zopakujte 2-3 krát. Rozproudí vám to krev a " probudí" váš mozek.

11. Tělesná aktivita jako 20 min. aerobiku či rychlá chůze na čerstvém vzduchu pomohou okysličit krev a zahnat kocovinu. U těžších stavů je však lepší zůstav v teple a v klidu v posteli.
http://www.doktorka.cz/run/redsys/drogy/r-art.asp?id=237

Slovníček podle "Sveta Piva"

2005-03-16T08:14:00.000+01:00

CIP

Jedná se o anglickou zkratku Clean In Place. CIP je souborem několika nádob, kde jsou uchovávány mycí a sanitační roztoky. Ty se pak používají k mytí potrubních systémů, nádob tak, že mycí roztok je (pokud není výrazně znečištěn) vracen zpět a používán opakovaně.

CKT

CKT jsou cylindro-konické tanky. Používají se při moderním způsobu kvašení. Výhody oproti klasické technologii jsou především v možnosti vyšší automatizace, zkrácení celého procesu kvašení, lepší regulace. Jedná o o velkokapacitní nádoby, které vevelkých pivovarech dosahují objemů až stovek krychlových metrů.

degustace

Odborně nazývané též senzorické hodnocení. Jedná se o stanovení chuťových vlastností hotového piva (ale též i meziproduktů). Degustace má přesně stanovená pravidla, podle kterých jsou jednotlivé potravinářské výrobky hodnoceny.

dekokce

Jeden ze způsobů rmutování piva. Jedná se o tradiční českou technologii, kdy část díla (roztoku sladového šrotu) je přečerpána do vedlejší nádoby a tam je tato část, nyní již nazvývaná rmut ohřívána a nakonec povařena nezávisle na zbylé části díla.Technologie pak rozlišuje dekokci na jedno, dvou a tří rmutovou.

chmelovar

Chmelovar probíhá v mladinové pánvi. Jedná se o intenzivní vaření sladiny s chmelem. Čas přídavku, množství a odrůda chmele závisí na typu vyráběného piva.

chmelový cíz

Malá nádoba, sloužící k odstranění chmele v mladiny po ukončeném chmelovaru. Jeho použití je pouze při vaření piva s naturálními chmelovými hlávkami. V současné době se již nepoužívá.

infuze

Postup rmutování používaný spíše v zahraničí. Celý objem díla je ohříván společně. Nedochází k povaření díla.

kopačka

Kopačka je zařízení, které slouží pro rozhrnování mláta při scezování a jeho vyhrnovaní pro skončení scezovacího procesu. Jedná se o dvou až osmi ramenné kolo, které je opatřeno noži a vyhrnovacími lopatkami.

křemelina

Jedná se o rozemleté schránky pravěkých rozsivek. Jejich předností je velký povrch a slouží jako pomocný materiál při filtraci piva, kdy ve vnitřních kanálcích křemeliny se usadí kaly vzniklé při kvašení a zbylé kvasničné buňky, a vše je odfiltrováno na filtru

louhová várka

U varen, které nejsou vybaveny systémem CIP se čištění nádob provádí louhovou várkou. V první varní nádobě (obvykle vystěrací kádi) se připraví 1 - 3 % roztok louhu, který pak projde všemi nádobami a celým potrubním systémem jako skutečná várka.

mladina

Mladina je základním meziproduktem při výrobě piva. Jedná se o ochmelenou sladinu, která je výstupním produktem při vaření piva. Mladina postupuje s varny na hlavní kvašení, kde po přídavku kvasnic jsou cukerné látky přetvářeny kvasinkami na alkohola oxid uhličitý.

mladinová pánev

Nádoba ve které probíhá vaření sladiny se chmelem. Výsledným produktem je mladina.

mláto

Zbytky zrn sladu, které jsou odděleny ve scezovací kádi. V mlátě zůstávají zbytky extraktu a některé další výživné látky a bývá používáno ke krmení (především skotu nebo ryb)

odstřel kvasnic

Odstřel kvasnic je technologická operace při které jsou po ukončeném kvašení ze spodní části CKT odpouštěny (odstřeleny) kvasnice. I když název napovídá na velmi intenzivní proces jedná se o velmi pozvolné odpouštění.

pasterace

Pasterace piva je tepelné ošetření piva. Tím je pivo chráněno proti infekci, která by v krátké době způsobila zkažení piva. Technologicky se rozděluje pasterace na průtokovou (je pasterováno pivo před nalitím do lahví), dále tunelovou (pivo jepasterováno až po stočení do lahví spolu s obalem) nebo moderní "studenou" což je vlastně ultrafiltrace.

pivovarské kvasnice

Speciální kmeny kvasnic, které přeměňují cukerné látky v mladině na alkohol a oxid uhličitý. Pivovarských kmenů kvasnic existuje velké množství. Používaný kvasničný kmen má pak zásadní význam pro chuť hotového piva.

přetlačné tanky

Nádoby, které slouží pro uchovávání přefiltrovaného piva. Většinou se jedná o velkoobjemové nádoby, ve kterých je pivo uchováváno při nízké teplotě (asi 1 °C) po minimální dobu. Technologicky se přetlačné tanky nachází mezi filtrací a stáčírnou.

rmut

Rmut je část vystírky, která se z vystírací kádě přečerpává do rmutovací pánve. Jedná se asi o 1/3 objemu.

rmutovací diagram

Teplotní a časový režim přípravy mladiny. Směs sladového šrotu s vodou (rmut) je postupně ohřívána a při některých, z hlediska enzymatického působení důležitých, teplotách jsou zařazeny prodlevy. Rmutovací diagram zajišťuje charakter vyráběného piva

rmutovací pánev

Nádoba, která slouží pro ohřev a var rmutů. Tato nádoba se využívá pouze při dekokční technologii.

rmutování

Proces, který následuje ihned po vystírání. Směs sladového šrotu a vody se za neustálého míchání ohřívá. Při ohřevu jsou zařazovány časové prodlevy, ve kterých je optimální působení sladových enzymů. Tím je určován základní chuťový charaktervyráběného piva.

šrotování

První proces při výrobě piva. Slad je na dvou až šestiválcových šrotovnících rozšrotován tak, aby došlo k obnažení vnitřní části zrna, ale zároveň aby obalová část zrna (pluchy) zůstala zachována a mohla být použita při scezování.

scezovací káď

Nádoba ve které probíhá scezování. Je opatřena dvojitým (horním perforovaným dnem, které slouží jako pro zadržení obalových částí zrna (pluch), které pak spolupomáhají při filtraci.

scezovací kohout

V dřívějších dobách sloužil scezovací kohout pro regulaci scezování sladiny na varně. Podle zkušeností vařiče byl otvírán a zavírán. Tím byla regulována nejen rychlost scezování, ale především čirost, a další parametry, které pak ovlivňují výslednouchuť piva. Dnes je scezování regulováno čerpadlem, a informace pro řízení čerpadla jsou získávány z různých čidel (tlakové čidlo, zákaloměr, průtokoměr atd).

scezování

Proces při výrobě mladiny, kdy rmut (hustá směs rozšrotovaného sladu a vody) je ve filtrační kádi rozdělena na mláto a čirý roztok (sladinu).

sladina

První meziprodukt při výrobě piva. Jedná se o sladký neochmelený roztok cukerných, bílkovinných a dalších látek, který vznikne scezováním díla.

spilka

Spilka je prostor kde při klasické technologii probíhá hlavní kvašení. Jedná se o klimatizovaný prostor, kde je udržována sterilita prostředí.

stáčení

Proces při kterém se pivo v pivovaru rozlévá z přetlačných tanků do lahví, sudů, případně plechovek.

stáčení

Stáčením se rozumí plnění hotového piva do obalů. To mohou být jak sudy, tak i láhve nebo plechovky.

varna

Jedná se o část provozu kde dochází k vaření piva. Na varně jsou umístěny dvě až čtyři nádoby (u kombinovaných varen více).

vařič

Pracovník na varně, který řídí a kontroluje proces přípravy mladiny (vaření).

vystírací káď

Nádoba ve které dochází je směšování sladového šrotu s vodou. V případě, že je možnost ohřevu, tak se tato nádoba nazývá vystírací pánev, případně rmuto-vystírací pánev.

vystírání

Proces na počátku vaření piva. Prakticky se jedná o smísení sladového šrotu s vodou při určité teplotě.
http://www.svetpiva.cz/glossary.php

PIVO PATŘÍ DO MODERNÍ GASTRONOMIE

2005-02-28T09:14:00.000+01:00

Michal Chleboun
Pivo je nápoj, který nese řadu charakteristik a mnoho názvů, z nichž snad nejznámější je označení zlatavý mok. Pivo je rovněž někdy označováno jako vitamínový koktejl. Ne všichni však víme, že pivo patří např. z hlediska cizorodých látek k nejzdravějším potravinám, které může člověk konzumovat.

Vděčí za to jednak svému výrobnímu postupu, tzn. dekontaminační technologii, a jednak doposud relativně přísné kontrole koncentrací cizorodých látek a s tím spojených možných zdravotních rizik. Pivo je z tohoto hlediska tedy "čistější", tj. obsahuje nižší koncentrace škodlivin, než jaké lze nalézt u vstupních surovin.

Málo je však známo, že pivo může být i zajímavou surovinou v kuchyni. V poslední době se objevuje řada nových a zajímavých receptů, které stále častěji pivo uvádějí do moderní gastronomie. Pivo se tak stává součástí řady gastronomických specialit. Dva uznávaní gastronomičtí odborníci, Martin Čížek, Executive Chef – šéfkuchař hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre, a Michal Pitroň, Food & Beverage Manager hotelu Holiday Inn Congress Centre, připravili několik specialit, které mohou obohatit jídelní lístek nejedné kuchařky nebo kuchaře.

Pivo je vlastně disperzní soustavou různých sloučenin; koloidním roztokem různých makromolekul – bílkovin, nukleových kyselin, sacharidů a lipidů. Energetická hodnota 10% piva se pohybuje okolo 1500 kJ/l a u 12% piva okolo 1800 kJ/l. Rozumné, tj. střídmé či přiměřené pití piva má na zdraví člověka blahodárné účinky.

Pivo také obsahuje všechny vitaminy skupiny B. V souvislosti s vitaminy je nutné zdůraznit, že zvýšené riziko kardiovaskulárních chorob se dává do souvislosti s vyšším obsahem homocysteinu v krvi. Právě vitaminy skupiny B, včetně kyseliny folové (listové) a folátů či vitaminu B12, účinně působí na snižování homocysteinu. Pivo patří i z hlediska cizorodých látek k nejzdravějším potravinám, které může člověk konzumovat. Pivo obsahuje více než 30 minerálů a stopových prvků, které pocházejí většinou ze sladu. Velmi důležitý je např. obsah křemíku, který má vliv na zdravé kosti a je známý svým působením proti ateroskleróze a osteoartritidě. Asi nejvíc se hovoří o pozitivním vlivu alkoholu na snížení počtu kardiovaskulárních onemocnění. Podle posledních výzkumů bylo v pivu nalezeno přes 2000 sloučenin. Jejich současné působení v pivu znamená mnohem víc než suma účinků individuálních sloučenin.
http://www.pivson.cz/index.php?akce=zobraz&clanid=429

Pivo a jeho prospeh lidsemu zdravi

2005-02-10T13:46:00.000+01:00

V poslední době přibývá prací, které se zabývají významem fytoestrogenů ve výživě. Fytoestrogeny významně snižují např. výskyt rakoviny prsu, dělohy, tlustého střeva či prostaty. Obecně se má za to, že v oblasti západní a střední Evropy je v potravě fytoestrogenů nedostatek, což může mít negativní vliv na lidské zdraví.

Např. ve srovnání s asijskými zeměmi je koncentrace fytoestrogenů v evropské výživě zhruba stokrát nižší. Proto je snaha jakýmkoliv způsobem náš denní příjem těchto látek zvýšit. Z tohoto důvodu je velmi příznivé, že se v pivu fytoestrogeny vyskytují. Někteří odborníci na výživu připouštějí, že 1 litr piva může v Evropě zvyšovat denní příjem fytoestrogenů asi o 10 %. Kromě těchto látek je v pivu přítomno, na základě současné úrovně poznání, na 2000 dalších sloučenin.

Pivo je však především jakýmsi vitaminovým koktejlem a je jediným známým alkoholickým nápojem, který obsahuje významné množství vitaminů. Současné významné pokroky v technologiích proto umožňují mnohem intenzivněji a hlouběji zkoumat pivo samotné a jeho vliv na organismus.

„Pivo obsahuje více než 30 minerálů a stopových prvků, které působí velmi příznivě na náš organismus, a např. vypitím 1 litru piva je pokryta nezanedbatelná část denní spotřeby zinku, železa, fluoru a mědi, téměř 50 % hořčíku, 40 % fosforu a 20 % draslíku,“ říká Ing. Vladimír Kellner, CSc., člen Analytické komise Evropské pivovarské konvence, kde je navíc předsedou subkomise Pivo. „V pivu je navíc velké množství polyfenolových látek, které mají silné antioxidační účinky a působí jako jakési lapače volných radikálů. Tím tyto látky z piva pomáhají bránit rozvoji různých rakovinných nádorů v organismu, “ uvedl dále Vladimír Kellner.

„Pivo je předmětem stále většího výzkumu nejen proto, že má mnohasetletou tradici jako potravina i nápoj, ale především proto, že jeho obliba ve světě významně roste a lidé chtějí vědět, co pivo obsahuje a v čem tkví jeho prospěšnost lidskému organismu,“ uvádí Ing. Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Musíme však dodat – a to stále opakujeme, že je tomu tak pouze tehdy, konzumuje-li se rozumné množství piva, konkrétně tím rozumíme dvě třetinky piva denně pro ženy a dva půllitry pro muže,“ dodává Jan Veselý.

Na základě řady odborných studií provedených na obrovských souborech jednotlivců lze doložit výrazný antisklerotický účinek piva. Bylo také vědecky prokázáno, že alkohol navíc vlivem na krevní destičky snižuje krevní srážlivost, a tím brání vzniku krevních sraženin v tepnách a tedy i vzniku závažných zdravotních komplikací. Alkohol zvyšuje prokrvení mozku a rozšiřuje věnčité tepny, v nižších dávkách snižuje krevní tlak. O pivu je toho tedy známo již hodně. Je však třeba připustit, že ještě mohou existovat látky, které dosud objeveny nebyly, a přesto mají velký vliv na pozitivní zdravotní účinky piva. Proto je problematice výzkumu tohoto nápoje dlouhodobě věnována velká pozornost.
http://www.pivson.cz/index.php?akce=zobraz&clanid=630

Počátky spodně kvašených piv v českých zemích

2005-02-02T11:44:00.000+01:00

Do konce první poloviny 19. století na našem území převládala výroba svrchně kvašených, tzv. nadkvasných piv. Ve 30. letech 19. století se ještě většina našich pivovarů bránila zavádění spodního kvašení.
Vaření „podkvasných“ piv se ve větší míře začalo rozšiřovat až po roce 1840, kdy spodně kvašené pivo začal vařit sládek Vojtěch Wanka v pražském pivovaru U Primasů1). Již v roce 1841 vařila desetina pivovarů v Čechách spodně kvašené pivo2). V roce 1842 se toto pivo začalo vařit v Měšťanském pivovaru v Plzni - první várka byla připravena 5.10.1842 sládkem Josefem Grollem z Wilshofenu v Bavorsku. Roku 1852 vydal český sládek Josef Daněk spis Popis pivovarství na spodní kvasnice, který na základě svých zkušeností získaných v Bavorsku napsal již v roce 1843. K velkému rozšíření tohoto způsobu vaření piva došlo hlavně po roce 1850. Přispěla k tomu jeho stále větší obliba u konzumentů a větší stálost, i když jeho příprava byla nákladnější (vybavení spilek a sklepů).

Již od 19. století je rozšířen mylný názor, že spodní kvašení bylo do Čech dovezeno z Bavorska. V českých zemích se ale podkvasná piva vyráběla vždy, i když jen v nepatrném množství. V 15. století například proslulo podkvasné žatecké pivo samec a pivo, které se nazývalo popeněžní. Toto silné, více hořké pivo se připravovalo z ječného sladu spodním kvašením při nižších teplotách. Jihlavský pivovar ho roce 1452 dodával císaři Fridrichu III. Habsburskému3),4).

Další zmínky o spodním kvašení nacházíme v prvním česky vydaném pivovarském spisku sládka-reformátora Františka Ondřeje Poupěte Počátkové základného naučení o Waření piwa pro učedníky, towaryše, sládky a pro každého hospodáře, kterýž té wěcy dokonale wyučen býti žádá 5). Zde Poupě na s. 30-35 uvádí, co by měl sládek ovládat. V bodu 10) píše: „poněwádž kwašení jest podstatná částka sladownického umění, tedy on má je a) každého času w roce po wychládnutí piwa, a podlé jisté určité wáhy kwasnic umět mírně řídit, y b) má znát, že dwojím způsobem t.j. mimo hornich, taky na dolni kwasnice kwašeno býti může.“ Dále na stranách 192-194 uvádí, kde se již v jeho době (konec 18. století) spodně kvašené pivo vařilo: „Otázka Kde se waři piwo na spodni kwasnice? Odpověď Po celé baworské a Englické zemi, y na některých mistech w Čechách k.p. w Girkowě (Jirkově), Petersburku (u Karlových Varů), w Rakownice a před časy take w Žatci tak nazvané piwo samec, neb ležák na týž způsob se wařil.“

Ze všech těchto pramenů je zřejmé, že spodně kvašené pivo bylo v českých zemích známo dříve, než se od druhé poloviny 19. století rozšířilo ve většině našich pivovarů.
Marie Černohorská, knihovna VÚPS, a.s., Praha
http://www.svetpiva.cz/article.php?cat=13&ID=595

Viagra minulosti

2004-12-09T09:25:00.000+01:00

Veľkého požívania piva by sa mali vyvarovať najmä pacienti s vysokým krvným tlakom a epileptici, pretože už jeden pohár piva stačí na vznik epiteptického záchvatu. Už naši prarodičia však pravdivo tvrdili, že chmeľ obsiahnutý v pive človeka upokojuje a pôsobí protistresovo. Rovnako sa používa ako liečivo pri zhoršenom trávení a jeho horkosť zase povzbudzuje tvorbu žlče, žalúdočnej kyseliny a gastrínu. Jednou zo základných vlastností piva je ľahko stráviteľný cukor meniaci sa v tele na zdroj energie. Tiež je známe, že je skvelou vitamínovou bombou. Nechýbajú mu totiž vitamíny skupiny B, chrániace v lete pred dotieravými komármi. Ponúka aj zinok pre peknú pleť, vlasy a nechty, dodáva telu potrebný fluór, kremík, horčík a vápnik. Balastné látky zase podporujú trávenie a eliminujú toxíny v organizme. Najnovšie tohtoročné poznatky Japoncov dokonca hovoria aj o protirakovinových účinkoch piva. Jeho antioxidačné účinky spomaľujú stárnutie a azda jedinou nevýhodou je jeho nízky obsah sodíka, preto je ideálne dochutiť si ho niečim slaným.
Ale pozor! V dávnych dobách prišli aj na jeho afrodiziatické vlastnosti, čo ho začiatkom nášho storočia dokonca odsúdilo na zákaz konzumácie, vraj kvôli narastajúcej promiskuite.

Pivo, ktere se samo chladi

2004-12-09T09:24:00.000+01:00

Geniální vynález pro všechny milovníky piva se objevil ve Velké Británii.

Je jím speciální plechovka, jež má uvnitř látku, která pivo kdykoliv a kdekoliv ochladí na teplotu 16,7 stupně Celsia. Na plážích budou mít pivaři zaručené pivo jak od ledu.
Pivo je v plechovce obklopeno speciálním vodním gelem. Spodní část plechovky je naplněna látkou, která společně s gelem reaguje tak, že vyvolá pokles teploty v okolí. Vlastník piva jen pootočí spodní částí plechovky a látky se smíchají. "Když dostane člověk žízeň, jednoduše pootočí plechovkou. Minimálně hodinu má zaručeno, že pivo zůstane při ideální teplotě," tvrdí společnost Tempra Technology, která si nechala vynález patentovat. O samoochlazující plechovku projevily zájem vedle pivovarů i Coca-Cola, Pepsi-Cola a další nápoje produkující koncerny. Od července by se ve Velké Británii měla objevit na trhu. "Je to jako každý geniální vynález totálně jednoduché a levné," pochvaluje si šéf společnosti Tempra Barney Guarino. "Nejprve se proti našemu vynálezu objevily výtky, ale po testech zavládlo nadšení a masovému rozšíření po celém světě nic nezabrání. Už proto, že náš vynález je naprosto ekologický. Cena za plechovku se sice zvedne, ale patrně jen na začátku, očekáváme její rychlé snížení," slibuje Barney.Pivo je v plechovce obklopen o speciálním vodním gelem. Spodní část plechovky je naplněna látkou, která společně s gelem reaguje tak, že vyvolá pokles teploty v okolí. Vlastník piva jen pootočí spodní částí plechovky a látky se smíchají. "Když dostane člověk žízeň, jednoduše pootočí plechovkou. Minimálně hodinu má zaručeno, že pivo zůstane při ideální teplotě," tvrdí společnost Tempra Technology, která si nechala vynález patentovat. O samoochlazující plechovku projevily zájem vedle pivovarů i Coca-Cola, Pepsi-Cola a další nápoje produkující koncerny. Od července by se ve Velké Británii měla objevit na trhu. "Je to jako každý geniální vynález totálně jednoduché a levné," pochvaluje si šéf společnosti Tempra Barney Guarino.

Užitečný vynález

2004-11-30T14:29:00.000+01:00

Tak konečně vzešlo z americké univerzity něco praktického - totiž robot, který vám bude otvírat lahváče. Vždyť vám říkáme, že to je praktické. Chytrý studentík a pivní nadšenec v jedné osobě Jean-Phillipe Clerc spotřeboval celkem 134 lahví piva, než tenhle ABOR (Autonomous Beer-Opening Robot) začal správně fungovat.Když geniální Clerc, pocházející z francouzského ostrova Guadalupe v Karibiku, vystřízlivěl, došlo mu, že vlastně vynalezl robota, který dokáže pochodovat po baru a otevírat jednoho lahváče za druhým. Stroj vznikl na půdě floridské univerzity a sestává ze 150 součástek a více než 18 metrů drátů smotaných uvnitř. Clercovi práce na robotovi trvala čtyři měsíce. Taky bychom ho chtěli, ale budoucí génius robota postavil pouze jako součást svého výzkumného projektu. Takže nám nezbývá než vzít za vděk obyčejným otvírákem.
Na zdraví.

Přehled druhů piva, vol. II

2004-10-05T10:51:00.000+02:00

Ale
Tento pojem je souborným názvem pro svrchně kvašená piva vařená v britském stylu. Toho názvu se však často zneužívá. Klasické ALE by mělo mít barvu jantarovou. Chuť bývá většinou hořká, až nasládlá, ale vyloučena není ani chuť nakyslá. Většina piv je poměrně plná a ovocná. Existují další druhy piv typu ALE : např. ale Mild, ale Bitter, ale Belgické pivo, ale Skotské

Amber
jde jen o speciální typ belgických nebo amerických piv typu ALE. Zdůrazňuje se tu však jen jeho specifické zbarvení.

Saison (ale)
jde o typ ale. Je přirozeně upravované svrchně kvašené. Vyrábí se ve Valounské části Belgie a na belgicko-francouzských hranicích. Podává se se sklepovou teplotou a má objemový podíl alkoholu kolem 5%.

Mild ale
Oblíbené zejména ve střední části a na severozápadě Anglie. Bývá hnědé (temně) a karamelovou příchutí. Mělo by být jen jemně chmeleno. Jde o nejlevněji svrchně kvašené pivo. Podíl alkoholu se pohybuje kolem 2,5-3,5%. Podává se se sklepovou nebo s pokojovou teplotou. .

ale Bitter
Pivo výrazné měděné barvy. Je mnohem více chmelené než většina piv na světě. Někdy mimořádně hořké, v konzistenci velmi často plné. Má nízký obsah oxidu uhličitého. Objemový podíl alkoholu je 3-3,5%. Jde o anglický národní nápoj podávaný při pokojové teplotě

ale Belgické pivo
je vlastně obdobou anglického a má také srovnatelný charakter. Belgiské je však trochu více kořeněné a je živější. Belgičan pojmenuje své pivo termínem ale, pokud je jantarové barvy a svrchně kvašené a nemá-li příliš vysoký obsah alkoholu. Belgická piva ale jsou velmi vhodná pro uhašení žízně místo piv plzeňských.

Burton pale ale
Je živé pivo, lehce nakyslé, se silnou příchutí chmele. Tento typ je někdy znám pod názvem India pale ale, což je reminisance na dávný velký koloniální obchod. Pale ale se v síle různí, ale většinou se jeho objemový podíl alkoholu pohybuje kolem 5%.

Skotské pivo ale
Toto pivo bývá plné a zakulacené, většinou dosti tmavé, sladké a se sladovou praženou příchutí. Toto pivo se pomalu přestalo vyrábět ve Skotsku a tak se nyní vaří spíše ve Francii a Belgii. Nejsilnější piva tohoto druhu se nyní prodávají v Belgii s objemovým podílem alkoholu 7%. Podává se s pokojovou teplotou.

Alt
Jde o spodně kvašené pivo nejčastněji vyráběné v Německu. Alt=Starý : tyto piva se nechávají 3-8 týdnů dozrát "za studena". Barva je nahnědlá (ale není pravidlem), chuťově je jemné, mírně nahořklé, může připomínat chuť lehce praženého sladu. Opět existují další typy piva ALT :

Dusseldorfer, Düsseldorfer alt
Pivo se svrchní fermentací s výraznou měděnou barvou. Pije se především v okolí Düsseldorfu a v něktarých dalších mětech severního Porýní a Vestfálska. Je to jakýsi druhý bratranec britského svrchního nadkvasného, je však v chuti méně vinný. Objemový podíl alkoholu je vyšší než 4%. Podává se se sklepovou teplotou, někdy se prokládá ovocem.

Vídeňský typ (březňák, Marzen)
vyrábí se spodní fermentací. Bývá jantarově nažloutlý a nadprůměrně silný. Objemový podíl alkoholu se pohybuje kolem 5,5% a podává se s pokojovou teplotou.

Přehled druhů piva, vol. I

2004-10-05T10:45:00.000+02:00

Světlé neboli pivo plzeňského typu je charakteristické především pro Česko. Bývá lépe a silněji vychmelené, obsahuje velké množství oxidu uhličitého díky němuž také dobře pění. Většinou se vyrábí ze sladu plzeňského typu a bez dalších náhradních přísad.

Tmavé tzv. bavorského typu, je hnědé nebo černohnědé barvy. Bývá méně chmelené a sladší. Vyrábí se ze sladu bavorského nebo mnichovského typu a přidávají se tam různé speciální sladidla (barvyva, karamel...).

Řezané Trocha světlého, trocha tmavého a je to:-)

Diabetické obsahuje snížený počet sacharidů (pod 0,75g na 100ml), vyrábí se překvašením, často však má vysoký obsah alkoholu (desítka až 4%, dvanáctka až 5% alkoholu)

Nealkoholické pravděpodobně bylo vyrobeno ze solidarity k řidičům, kteří když ucítí pivo, tak se neznají:-) Vyrábí se například vakuovou destilací, kvašením pomocí náhradních surovin nebo nízkým stupněm překvašení

Pilsener (Plzeňské) Tento typ piva poprvé uvařil Josef Groll (5.10.1842) v Plzni. Šlo o spodně kvašené pivo s výraznou chmelovou hořkostí a lehkou sladovostí s květinovým aroma. V dnešní době jde o lehce neutrální pivo. Bývá označeno zkratkou -Pils). Objemový podíl alkoholu se pohybuje kolem 4,5-5% (Pilsner Urquell má dokonce pouze 4,4% - což je nejméně ze všech piv plzeňského typu). Pivo se podává chlazené, minimálně však 8 stupňů Celsiových.

Münchener (Mnichovské) je mezinárodně uznávané tmavě hnědé nedoslazované sladové pivo. Vzniklo v Mnichově, kde se nejčastěji označuje jako "černé" (dunkel - ležák), protože se vyrábí i jeho světlejší obdoba. Objemový podíl se pohybuje kolem 4,1% a podává se se sklepovou teplotou (tmavé) nebo mírně chlazené (světlé).

Dortmunder je od plzeňského piva trochu plnější (barvou i chutí), je zde menší podíl chmele a trochu jemnější. Někdy se označuje zkratkou Dort (Nizozemsko, Belgie - více alkoholu a je sladší) nebo Export. Objemový podíl alkoholu je 5% a podává se mírně chlazené.

Kölsch Je to svrchně kvašené pivo s pevnou linií, pojmenované dle německého města Kolín nad Rýnem. Světlé pivo, lehké a jemné, ale se silným obsahem oxidu uhličitého. Má kolem 5% alkoholu a může se vařit s malým množstvím pšeničného sladu. Kölsch je chráněný druh s pevně stanoveným obsahem a metodou vaření. Pozoruhodná schopnost tohoto piva je zklidnit žaludek. Podává se se sklepovou teplotou a s párkem.

Duvel Tento "čert" je typickým belgickým pivem. Někdy můžeme slyšet název těžké světlé belgické pivo . Připravuje se svrchním kvašením, což zaručuje vyšší podíl alkoholu a ráznou chmelovou hořkost. Může se pít jak studené tak při pokojové teplotě.

Porter Jde o londýnské pivo vyráběné z opraženého, nesladového ječmene a silně chmelené. V dnešní době se vyrábí spodní fermentací-kvašením hlavně jiných zemích než v Anglii. Alkoholový podíl se pohybuje kolem 5-7,5% a podává se se sklepovou teplotou.

Kouřové pivo Slad z těchto piv se suší nad kouřem ze dřeva (nebo rašeliny). Mohou to být spodně i svrchně kvašená piva. Vždy je u nich charakteristická kouřová chuť. Tento styl se vyskytuje především u německého Bamberku a okolí, ale můžeme je nalézti ve Skotsku, ve Francii a dokonce i na Aljašce.

Brown Beers Proslavilo se zejména v Anglii a Belgii. Má charakteristickou jemnou, suše nasládlou chuť. Tmavé, svrchní nadkvasné je tadičním typem piva v Británii. Je dost sladké a může obsahovat až 6% alkoholu. Podává se s pokojovou teplotou

Bock Jeho původ sahá do Dolního Saska, ale v současnosti se spíše vyrábí v Mnichově. Tento druh je spojen s ročním obdobím - podzimní pivo. Jde o spodně kvašená piva s vyšším obsahem alkoholu (kolem 6%) a výrazné sladové sladkosti.

Doppelbock vyrábí se pomocí spodního kvašení. S tímto typem výroby přišli italští mniši v Bavorsku. Názvy těchto typů piv většinou končí na -átor. Objemový podíl alkoholu je vysoký 7,5-13% a podává se mírně chlazené nebo při pokojové teplotě.

Velmi uzitecny vynalez

2004-09-21T09:34:00.000+02:00

Jeden americký chirurg si dal nedávno patentovat objev elektronického implantátu, který umožní ženám okamžitě dosáhnout orgasmu, a to nezávisle na sexuálním styku. Doktor Meloy na svůj objev přišel, když jedné ženě přiložil při operaci k páteři elektrody s cílem zmírnit jí bolest. Pacientka v jednom okamžiku, ještě při vědomí, vykřikla a na otázku lékaře, co se děje, prý odpověděla: „Musíte to naučit mého manžela.“

Stimulátor pro ženy, které obtížně dosahují orgasmu, se podle doktora skládá ze stimulačních vláken spojených s generátorem signálu, který má být „menší než krabička od cigaret“ a implantoval by se pod kůži. Doktor předpokládá, že by takovýto přístroj naprogramoval, aby byla nějaká mez pro jeho užívání. Ještě však neví, zda by tento limit mělo být jedno použití denně nebo čtyřikrát do týdne.

Jménem českých pivařů prohlašujeme, že by tento přístroj neměl být neodpovědně svěřován do rukou žen, ale výhradně by s ním měl disponovat muž. Vždyť je to nakonec on, kdo má ženě orgasmus přivodit. Lze si například snadno představit situaci, kdy muž musí odejít do restaurace, a aby žena tolik netesknila, povolí kolem půlnoci jedno zmáčknutí knoflíku, tedy jeden orgasmus. Ženy by pak pro manželovy povinnosti měly možná větší pochopení. A on by se po příchodu z restaurační šichty nemusel, většinou marně, pokoušet o uspokojení nespokojené.

Eliksir Mladi

2004-09-21T09:25:00.000+02:00

Jak jinak než Němci, v pivovaru Neuzeller Kloster, vyvinuli pivo, které zpomaluje stárnutí. Stačila kombinace pár vitamínů a minerálů a pivko je na světě. Prodávat by se mělo v potravinách a drogériích. I když nápoj chutná jako pivko, Němci zřejmě budou muset vymyslet jiný název. Již od roku 1516, může být na německém území pivo vařeno jen z ječmene, chmelu a vody.

Vymyslet toto anti-stárnoucí pivko dřív, tak například já, ale jsem si jisty, že i mnozí další, jsme pořád jako miminka.. :-)

Pivo proti alzhaimeru

2004-09-14T13:51:00.000+02:00

Nechcete mít Alzheimera?
- Pijte pivo a necucejte hliníkové lžičky.Taky Vám chodí spouta mailů a obrázků, které mají pobavit a mnohé z nás většinou zprudit zahlcením schránky? Ne vždicky je k ničemu. Tenhle jsem našla ve svojí schránce: I v tak vyspělém pivním národu, jako je ten český, má pivo pověst dobrého, ale nepříliš zdravého moku. Když nic jiného, člověk má dojem, že mu díky němu vyroste „pivní pupek“, ztvrdnou játra a změkne mozek... Tato představa je ale dána tím, že nejvíc vidíme důsledky pití piva na ošuntělých pivařích, kteří dávno překročili zdravou míru jeho konzumace (jak říká Jarek Nohavica: „…nikdo neví jak má ten kopec vysokej!“). Ve skutečnosti je pivo zdraví prospěšné. V rozumných dávkách může jeho konzumace dokonce přispět k řešení řady nepříjemných, např. kožních problémů. Koneckonců, za stručným názvem pivo se v řeči odborníků skrývá isotonický nápoj s obsahem vápníku, hořčíků, mnoha vitamínů B a řady dalších důležitých prvků. A to už zní po čertech zdravě. Pojďme se na to podívat podrobněji.

1. Stop dehydrataciK výrobě piva se používá chmel, voda, ječmen a zdravé, pěkně smradlavé kvasnice. Voda přitom tvoří v pivu největší díl - celých 92%. Vzhledem k tomu, že většina z nás má pitný režim špatný a opravdu jen úzká skupina uvědomělých vyloká den co den 2 - 2,5 litru tekutin, je pivo díky obsažené vodě ideální součástí pitného režimu. Na rozdíl od kávy a limonád s příměsí kofeinu. Navíc nepatří k močopudným nápojům, takže díky němu svoje tělo opravdu zavlažujeme - a nevysušujeme {pozn. redaktora: tento fakt se mi nějak nedaří v praxi úspěšně ověřit…:o)) .

2. Zdroj vitamínů BPivo je zcela unikátním zdrojem vitamínů skupiny B. Je jich hned několik a mají vliv na naši pokožku. Prostřednictvím vypitého piva zajišťují její správnou regeneraci. Zlepšují její odolnost, pružnost a regulují funkci mazových žláz. Lékaři pivo doporučují i jako součást léčby při prevenci a léčení ekzémů, akné a lupénky. A kdyby jen to. Výtažky z chmele se dodnes používají v kosmetice a přidávají se do krémů, pleťových mlék a šampónů. Nejde přitom o zázračný objev dnešních kosmetických laboratoří, pivovarské kaly se používaly do léčebných lázní už ve středověku.

3. Pivo nezná stres. Pohoda spojovaná často s pitím piva není jen iluze. Pivo obsahuje relativně malé množství alkoholu, už to ale stačí k tomu, aby fungovalo jako tekutá metla na stres. Samozřejmě to není metla stoprocentně účinná, univerzální a bez rizik. Pravidelné „sosání“ obsahu lahváčů za účelem utopení žalu už nejednoho samoléčitele přivedlo na buben, na záchytku a do protialkoholické léčebny, jako občasná vzpruha pro dobrou náladu je ale pivo ideální. Není divu, když patří do čeledi konopovitých rostlin - stejně jako stará známá marihuana.

4. Infarkte, sbohem!Pivo roztahuje cévy a snižuje hladinu nebezpečného cholesterolu. Zabraňuje tak infarktům a srdečním nemocem, které pronásledují značnou> část mužské dospělé populace v druhé polovině života. Vědci přitom prokázali, že nejmenšímu riziku infarktu jsou vystaveni muži, kteří vypijí 1-2 piva denně, u vyšších počtů se efekt ztrácí.

5. Nechcete mít Alzheimera?Pijte pivo - a necucejte hliníkové lžičky. Hliník v našem těle má prokazatelně přímou souvislost se stárnutím a s Alzheimerovou chorobou. Naštěstí je tu pivo, které dokáže hliník likvidovat díky obsahu vitamínu B2 a křemíku. První posiluje naši nervovou aktivitu, druhý zamezuje vstřebávání hliníku do organismu.

6. Pivo ničí špeky. Je to k nevíře, ale pivo v rozumných (tedy malých) dávkách funguje i v boji proti obezitě. Při odbourávání alkoholu totiž v našem těle vznikají tzv. volné radikály, které se podílejí na rozkládání tuků. Pivo je díky tomu ideálním společníkem při shazování kil. Samozřejmě, že samo to nezvládne. Nejprve musíte cvičením nastartovat spalování tuků a pak už jen do sebe hrknout skleničku piva a celý proces tak o něco prodloužit. To zíráte!

7. Chraňte si kostiAlkohol i další látky obsažené v pivu zpomalují uvolňování vápníku z kostí. To je důležité pro každého z nás, nejvíc ale pro ženy, které se potýkají s negativními projevy menopauzy. Občasná sklenice piva jim tak může v boji s osteoporózou a podobnými onemocněními kostí a kloubů jen pomoci.

8. Kyselina listová.......je další důležitou složkou piva. Vědět by o ní měly především ženy, toužící otěhotnět. Nedostatek kyseliny listové totiž podle posledních průzkumů zvyšuje až o 50% (!) riziko výskytu rozštěpu páteře a patra u novorozenců. To už za občasné přihnutí si stojí. Jak vidno, pivo je zcela unikátní nápoj, který zdaleka neslouží jen k osvěžení. Celkem obsahuje kolem 2000 složek a výzkum jejich vlivu na člověka zatím nebyl ukončen. Odborníci tvrdí, že teoreticky může každý muž vypít bez obav 1-2 piva denně, žena 1- 1,5. Pěkná čísla, rozhodně z nich ale nevyplývá, že bychom měli v rámci výzkumných tahů lemtat pivo od rána do večera. Pivo přece jen obsahuje kromě výše uvedených zdravých látek i návykový ethylalkohol. A proto pro ně platí to, co už kdysi tak kouzelně zaznělo v pohádce Byl jednou jeden král: "Přiměřeně, přiměřeně."

V tom je největší fígl - a pro řadu lidí taky největší problém. Příjemný odpolední odpočinek nad oroseným mokem. Zvlásť když víte že je lék ...

Pupky nejsou od piva :)

2004-09-14T13:44:00.000+02:00

OBEZITA: Italská studie mění pohled na tloušťku
Někteří muži jsou už dědičně naprogramováni tak, aby se u nich postupem věku vytvořil velký břich, zpravidla vykládaný jako důsledek nemírného pití piva. Hodně to ale záleží na životosprávě. Určitá genetická varianta (polymorfismus) označovaná DD souvisí u stárnoucích mužů se zvyšováním tělesné hmotnosti, hromaděním tuku v oblasti břicha a zvyšováním krevního tlaku. Zjistili to vědci z neapolské univerzity při širší studii srdečních onemocnění, které se podrobila tisícovka mužů italské společnosti Olivetti ve věku 25 až 75 let. Muži s genetickým typem DD měli podle ní více než dvojnásobnou pravděpodobnost, že během dvou desetiletí získají nadváhu než muži s jiným genotypem. Autoři ovšem zdůraznili, že zkoumali italské muže a výsledky nelze paušalizovat. Kromě toho je třeba další výzkum, který by určil souvislost mezi určitými geny a obezitou. Podle mluvčí Americké asociace obezity (AOA) se na genetických souvislost sice ještě musí pracovat, ale obezita je nepochybně chronická nemoc. Pro BBC k tomu dodala: "Porozumět genetickým předpokladům pro nadváhu představuje výchozí krok ke stanovení prevence obezity a léčebných postupů a k sejmutí stigmatu, že je vždy selháním jedince."